Prvními papírovými penězi v českých zemích byly tzv. bankocetle neboli bankocedule (Banco-Zettel), které se dostaly do oběhu na základě císařského dekretu z roku 1762 za vlády Marie Terezie. Jejich první emise byla v hodnotách pět, deset, 25, 50 a 100 zlatých; v roce 1771 při druhé emisi přibyly nominály 500 a 1000 zlatých.

Obsah - Dějiny bankovnictví. 1. Úvodem proč a jak vznikly peníze? 2. Vznik a vývoj peněz v českých zemích 3. Alois Rašín, otec československé měny 4. Současné bankovnictví 4.1. Centrální banka 4.1.1. Proč je regulace a dohled nad bankovní soustavou nutností ? 4.2. Druhy bank v současnosti 4.3. Hlavní bankovní činnosti

„Z pracoviště Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd vzešla naprosto katastrofální práce Kateřiny Čapkové o dějinách Židů v českých zemích, která je až obhajobou socialismu založenou na přenášení viny na většinové obyvatelstvo. Je to anti-česká propaganda, kterou ale pak šíří i v zahraničí.“ Čtěte také
Z organizačního hlediska se jednalo hlavně o kompetenční vymezení jeho územní působnosti, protože na Slovensku zároveň s ním vzniklo tzv. poverenictvo pošt, které však nemělo svou obdobu v českých zemích. Nesystematické a logice odporující opatření trvalo až do roku 1960, kdy bylo v rámci státoprávních změn zrušeno.
Barokní architektura tvoří velice významnou fázi vývoje architektury na území dnešní České republiky. V českých zemích se barokní sloh projevoval přibližně od 1. poloviny 17. do 3. čtvrtiny 18. století, přičemž největšího rozmachu dosáhl na počátku 18. století. Barokní sloh značně ovlivnil podobu české krajiny.
7) Hudba v českých zemích do roku 1420 8) Vznik nového kompozičního stylu v 15. století 9) Hudební styl, druhy a osobnosti 15. století 10) Hudební styl, druhy a osobnosti 1. poloviny 16. století 11) Hudební styl, druhy a osobnosti 2. poloviny 16. století 12) Hudba konce 16. a počátku 17. století 13) Hudba v českých zemích
České baroko má kořeny v barokní umělecké tvorbě v Itálii a ve Španělsku. V Čechách bylo baroko obohaceno domácími umělci a řemeslníky o nové prvky – přizpůsobení českému prostředí, čímž vznikl osobitý architektonický směr. Kultura v českých zemích byla ovlivněna situací po bitvě na Bílé hoře, která v
K pravoslaví se hlásí především obyvatelé jihovýchodních a východních evropských států, hlavně z Řecka Rumunska Srbska Ukrajiny a dalších tamních slovanských zemí. Pravoslavní věřící (často původně konvertité ), však obývají i mnoho jiných zemí, velké komunity pravoslavných věřících existují např. v
Josef II. drží patent o zrušení nevolnictví, častý námět Josefových pomníků (Stráž pod Ralskem)Patent o zrušení nevolnictví byl výnos římského císaře a českého krále Josefa II. z 1. listopadu 1781, který pro české země zrušil nevolnictví, či jak je psáno v patentu „tělesné poddanství neboli člověčenství", a nahradil je „mírným poddanstvím podle YY8t.
  • x0co60vql4.pages.dev/42
  • x0co60vql4.pages.dev/750
  • x0co60vql4.pages.dev/35
  • x0co60vql4.pages.dev/333
  • x0co60vql4.pages.dev/40
  • x0co60vql4.pages.dev/919
  • x0co60vql4.pages.dev/366
  • x0co60vql4.pages.dev/61
  • x0co60vql4.pages.dev/999
  • x0co60vql4.pages.dev/892
  • x0co60vql4.pages.dev/872
  • x0co60vql4.pages.dev/425
  • x0co60vql4.pages.dev/508
  • x0co60vql4.pages.dev/832
  • x0co60vql4.pages.dev/9
  • dějiny bankovnictví v českých zemích